Muzeum Litovel
Budova muzea
Litovelské muzeum přes několik přerušení fungování v minulosti sídlí v budově původně měšťanské střelnice od roku 1915. Ta stála na olomouckém předměstí vně městských hradeb od roku 1705, nejprve ze dřeva a od roku 1747 zděná. Historii střelců v Litovli je věnována publikace z r. 2017, Historie litovelských střelců a střelnice. V 60. letech 20. století se v budově uložené muzejní sbírky staly součástí Vlastivědného ústavu v Olomouci, kdy byla budova i opravena. V devadesátých letech došlo k rozsáhlé rekonstrukci a současnou podobu budova získala na přelomu tisíciletí po opravách škod povodně z roku 1997. V roce 2004 byla budova předána veřejnosti v rámci Dnů evropského dědictví. Městskému muzeu bylo stejně jako při jeho založení k dispozici první patro budovy, avšak sbírky zůstaly nadále ve správě Vlastivědného muzea v Olomouci. V roce 2015 došlo k půdní vestavbě nových výstavních prostor, kam byly umístěny další dvě stálé expozice.
Stálé expozice
Litovelská řemesla
Nejstarší expozice litovelského muzea prezentuje návštěvníkům řemesla převážně 1. poloviny 20. století a umožňuje jim tak nahlédnout do zapomenutého, případně pozapomenutého, světa kovářů, tesařů, kolářů, ševců i sedlářů, cukrářů, hrnčířů, pradlen a mnohých dalších formou stylizovaných řemeslných dílen.
Ačkoliv byla tato expozice otevřena již v roce 2005, těší se dodnes velké oblibě a je neustále obměňována novými sbírkovými předměty. Řemeslná dovednost našich předků totiž v současnosti udivuje a inspiruje všechny bez ohledu na věk. Nelze také opomenout důležitou skutečnost, že pohled do dřívější doby přináší poučení pro mladou generaci. Umožňuje představit si náročnost ruční práce bez možnosti využití moderní techniky.
Zároveň tato expozice slouží jako krásná dobová kulisa pro tradiční vánoční akci „Oživlá řemesla“, která se koná vždy 26. prosince v odpoledních hodinách. Jak již název napovídá, je podstatou této události prezentace rukodělné výroby řemeslníků ze současné doby.
Gustav Frištenský
Narodil se v roce 1879 v Kamhajku u Kolína jako jeden ze sedmi sourozenců. Od raného mládí vynikal velkou fyzickou silou. Proto se záhy vypracoval na jednoho z nejslavnějších českých zápasníků.
Uchvacoval sportovní postavou i džentlmenským vystupováním. Už za svého života se stal legendou. Svůj poslední zápas vybojoval v neuvěřitelných 72 letech. Zemřel 4. dubna 1957 v Litovli, kde je také pohřben.
Nová expozice se ovšem věnuje nejen poutavému zápasnickému příběhu osobností Gustava Frištenského, ale seznamuje návštěvníka také s jeho soukromím, se členy rodiny a okruhem přátel. Málokdo dnes například tuší, že se Frištenský uplatnil také jako filmový herec.
Jméno Gustav Frištenský nebylo v Litovli zapomenuto. Je připomínáno nejen názvem ulice či sochou v životní velikosti, ale také každoročně řadou besed a přednášek, sportovní akcí Silácká Litovel nebo pojmenování nového litovelského pivního potenciálu Gustav.
„Vítěz v boji mnohém, udivils kruh zemský, budiž navždy sbohem, Gustave Frištenský!“
(kondolence Petra Bezruče)
Od mechanického hracího strojku k modernímu gramofonu
Hudba fascinuje lidstvo od nepaměti, proto se velice záhy setkáváme s prvními pokusy o její záznam a zpětnou produkci. Od roku 2015 se v jedné z expozic Muzeum Litovel věnuje mimo jiné právě těmto prvním přístrojům a provádí návštěvníka od nejstarší historie až po současnost.
První mechanické hrací strojky, skříňky a flašinety byly specifické především tím, že byly schopné hrát pouze jednu danou melodii, případně několik málo skladeb, stále dokola. Tento nedostatek byl vyřešen s vynálezem gramofonu a hracích desek, které bylo možno vyměňovat a přehrávat skladby dle libosti.
Právě výroba gramofonů má v Litovli dlouholetou tradici spojenou především s podnikem Tesla, kde se gramofony vyráběly přes 40 let a v současnosti pokračuje v této tradici firma SEV – Speciální elektrotechnická výroba.
V expozici je možné spatřit postupující technický vývoj zvyšující se náročnost provedení novějších řad produktů.