Jak už to vypadá, i letos Velikonoce oslavíme ve velmi úzkém kruhu. Největší křesťanský svátek bude znovu ochuzen o klasické veselí. Nicméně i bez pandemie se oslavy Velikonoc v poslední době smrštily na velmi slabé jádro – půstu na Velký pátek a (nebo jen) pomlázky na Velikonoční pondělí. V České republice se hlásí ke křesťanství stále méně lidí a tím i těch, kteří slaví Velikonoce se s vším všudy. Přitom k oslavám Velikonoc neodmyslitelně patří lidové tradice zakořeněné spíše v pohanských ritech, která byla římsko-katolickou církví posvěcena nebo tiše tolerována. Řada z nich postupně upadá v zapomnění nebo se díky zvýšené mobilitě obyvatel postupně stírají znaky odlišující kulturní regiony. Nicméně v minulosti nebyla ani rozsáhlá Haná jednolitá ve svých obyčejích. Oblasti Vyškovska měly vlivem folkloru jižní Moravy svá specifika oproti oblastem severní Hané, jako je tomu na Litovelsku. S jakými tradicemi se můžete na Hané setkat? A které naopak upadají?

K méně časté tradici v okolí Litovle např. u Bouzova, patří vynášení smrti ze vsi na tzv. Smrtnou neděli. Děvčata ve věku od 8 do 15 let si vyrábí figurínu z pytle vyplněného slámou nebo pilinami a přivázaného k dřevěnému kříži.  Smrtku společně vynesou a zapálí za vsí. Ukázku této tradice předvedl na velikonočním jarmarku 2019 Národopisný soubor Pantla z Nákla (viz. fotografie). Obdobou, která se více zachovala např. na Přerovsku, je dívčí obchůzka po vsi se zdobeným stromkem. To se provádělo na Smrtnou nebo Květnou neděli. Oba zvyky se v průběhu minulého století i prolínaly, tím že se na vršek stromku uchopila hlava panenky.

Zřídkakde se setkáváme také se zvuky řehtaček a klapání, které májí nahradit utichlé zvony od večera na Zelený čtvrtek až do Bílé soboty. (viz. fotografie klepač)

Pomlázka je nejrozšířenější součástí oslav Velikonoc. Ideálně si každý mrskač splétá vlastnoručně tatar z vrbového proutí. Běžnou trofejí se stala stuha uvázaná na špičce tataru, což původně nepatřilo k hanáckým zvyklostem a zažilo se to až v druhé polovině minulého století. Naopak společné pohoštění chlapců z vybraných vajec zaniklo. Přece jen už původních tucet vajec, která chlapci od děvčat obdržela, nahradily čokoládové figurky nebo jiné sladkosti. Velmi oblíbenou součástí dnešní pomlázky je pohoštění alkoholem, nejčastěji domácí slivovicí.

Techniky zdobení vajíček jsou rozličné, avšak pro severní oblast Hané bylo typické lepit na vyfouknutá a nabarvená vajíčka kousíčky slámy. Slámová metoda se utvářela na hanáckém venkově v 19. století. Později se vyzdvihovala jako projev tradiční kultury a nejvíce se šířila v druhé polovině 20 století. Výstava litovelského muzea prezentovala hanácké kraslice před dvěma lety. Návštěvníci tehdy mohli obdivovat krásné kraslice, tvořené paní Marií Záhorovou ze Senice na Hané. Paní Záhorová se této metodě věnuje řadu let a vytváří stále nové motivy, které si sama vymýšlí a nepředkresluje. Každý kus na výstavě byl jedinečný. K vidění byla, jak slepičí, tak husí a křepelčí vajíčka, ale i vejce větších rozměrů od ptáka Emu a dokonce pštrosí, jejichž zdobení trvá i týden dle náročnosti vzoru. Další typy zdobených vajíček a jiné ruční tvoření bylo k vidění na velikonočním jarmarku.

Čtenářům přejeme Veselé Velikonoce i přes značná omezení. Ke všem zvyklostem se jistě vrátíme v dalších letech. Byla by přece škoda na dlouholeté tradice zapomínat.

                                                                                                          Litovelští muzejníci